Na střeleckých soutěžích, kde se startuje s tasením zbraně z pouzdra, jsem si mnohokrát všimnul, že pouzdro (de facto držák na zbraň umožňující co nejrychlejší tasení) má v podání řady střelců nejrůznější sklon.
Zbraň je v pouzdře uložena od krajní pozice ústím hlavně dopředu přes uložení ústím hlavně kolmo dolů až po opačný náklon - tedy hlavní směřující za střelce. Jen pro upřesnění - vždycky se bude jednat o opaskové vnější pouzdro na straně silné ruky.
Jaké uložení zbraně je tedy to správné?
Chronologicky vzato asi první byla rychlá pouzdra s náklonem mírně dozadu za střelce. Bylo to v druhé polovině minulého století, kdy dominovala kožená pouzdra a začal se z důvodu rychlosti tasení prosazovat přechod od tehdy v civilu dost rozšířených podpažních pouzder k pouzdrům opaskovým. Tato opasková pouzdra byla většinou opatřena zabezpečovacím páskem přes kohout s rychlootevíračem, takže bylo nutné položit ruku na zbraň, palcem odjistit rychlootevírač a zbraň tasit. V té době se teprve rodilo IPSC a podobné disciplíny, takže se jednalo o víceméně civilní pouzdra, civilní oděv a situace, s nimiž jste se mohli setkat v běžném životě. Byly také jiné střelecké pozice, než dnes. Na ohrožení reagoval střelec intuitivně jakýmsi přikrčením a pak teprve tasil svou zbraň a rozjel obrannou akci. Z hlediska této optiky je skutečně opaskové pouzdro s mírným náklonem hlavně dozadu zcela namístě. Kromě toho tento sklon pouzdra umožňuje nejvyváženější pozici zbraně na opasku, takže ji v takovém pouzdře můžete dlouho a relativně pohodlně nosit. Z hlediska rychlé sportovní střelby, kdy startujete ve vzpřímeném postoji, to rozhodně není ideální sklon, protože musíte silnou ruku v zápěstí nepřirozeně zalomit dozadu, zbraň poněkud toporně tasit z pouzdra, zápěstí srovnat do osy předloktí a pak je teprve zbraň schopná začít účinně střílet.
Druhou možnou polohou zbraně v pouzdře je ústím hlavně kolmo dolů. V současné době asi ideální kompromis pro praktický život. Zbraň je rychle a snadno dosažitelná silnou rukou v jakékoliv pozici - ať už stojíte zpříma nebo jste přikrčeni za nějakým krytem nebo jste nuceni tasit za volantem auta, připoutáni k sedačce bezpečnostními pásy. Zbraň je dokonce relativně dobře dosažitelná i slabou rukou v případě, že máte silnou ruku zraněnou. To je však praktický život a nikoli sport. Z hlediska rychlého tasení při plnění disciplín rychlé sportovní střelby je tento náklon zbraně možný, ale také není úplně ideální, protože přece jen dochází k popsanému zalomení ruky v zápěstí, i když v menší míře, než jako v předchozím případě.
Třetí popsanou možností je sklon zbraně v pouzdře ústím hlavně dopředu před střelce. Pro civilní nošení zbraně je to pozice nesmyslná, ale pro sportovní rychlou střelbu asi ta nejlepší. Paže je před startem volně podél těla, předloktí se vnitřní stranou lehce dotýká pažby zbraně. Po startovním povelu jde ruka jednoduše přímo vzhůru na pažbu zbraně, aniž by se musela jakkoliv ohýbat v zápěstí. Řádně uchopí zbraň (naražení do pouzdra) a krátkým pohybem nahoru ve směru osy předloktí ji tasí z pouzdra. Zbraň už je ve správném úhlu vůči ruce a není třeba dělat jakékoliv dodatečné opravy směru v zápěstí. Nyní už zbraň nejkratší cestou navedeme na terč atd.
Samozřejmě je nutné sklon nepřehnat, aby zbraň v pouzdře nemířila daleko před střelce a nevytvářela kolem něho nebezpečný prostor. Ideální je, aby pomyslná přímka vedená osou hlavně zbraně uložené v pouzdře protínala podložku, na níž střelec stojí, maximálně ve vzdálenosti cca 100 - 150 cm od osy jeho těla.