Přebíjení revolveru

Pokud někdo z vás střílí revolverem rychlé disciplíny, jistě již řešil problém rychlého přebití. 

Technika přebíjení se liší podle toho, zda revolver přebíjíte klipem - věnečkem nebo rychlonabíječem - speedloaderem.

Revolvery na pistolové náboje (9x19 a 45 ACP) se přebíjejí náboji, upnutými ve věnečku. Je to velmi rychlé přebití, protože pistolové náboje jsou relativně krátké (je tam malý rozdíl v poměru průměr náboje k jeho délce) a lze je ve věnečku do válce \"hodit\". Pokud má střela ogivální tvar, je velmi vysoká pravděpodobnost, že náboje vklouznou do válce bez problému, pokud se i jen velmi přibližně trefíte do komor. Smůla je, pokud náboje trefí přesně příčky mezi komorami. Tomu se dá ale zabránit tak, že dáte věnečku při přebíjení mírnou rotaci. Rovněž vybití revolveru je bezproblémové, protože nehrozí, že by některá nábojnice zůstala jen povytažená a musela se z válce dolovat ručně.

Výhodné je držet při přebíjení revolver levou rukou. Palec pravé ruky odjišťuje válec, levá ruka z pravé strany válec vyklopí doleva a levý palec stiskne tyčku vytahovače. Hlaveň revolveru směřuje vzhůru a věneček s prázdnými nábojnicemi vypadne. Následně levá ruka otáčí revolver hlavní dolů a tak nastaví válec pro nabití dalšího klipu. Současně s popsaným vybíjením jde pravá ruka pro další věneček a ihned po otočení revolveru hlavní dolů jej vhodí do válce. Levá ruka zavírá válec do rámu a pravá jde na pažbu. Společně vedou revolver k další střelbě. Celá tato operace je poměrně rychlá, protože dochází ke skládání několika operací v čase. Každá ruka dělá něco jiného, ale obě to dělají současně a tak šetří čas. Tento způsob přebíjení je možný proto, že síla, potřebná k vytažení nábojnic, je relativně malá a může ji provést palec levé ruky.

Revolvery na revolverové náboje (38 Special, 357 Magnum apod.) se musí přebíjet rychlonabíječem. Jedním z nejlepších rychlonabíječů je speedloader zn. Seidler (Rakousko), který je vybaven centrální pružinou a funguje naprosto bezchybně a rychle. Není třeba uvolňovat náboje z rychlonabíječe pootočením centrálního šroubu, náboje prostě stačí zasunout do komor a jejich doražením se aktivuje centrální pružina, která náboje do komor přímo katapultuje.

Technika přebíjení je jiná. Při přebíjení drží revolver pravá ruka a její palec odjistí válec. Levá ruka z pravé strany vyklopí válec doleva a následně energicky klepne dlaní do vytahovače (pozor - s tou silou to nepřehnat, aby vytahovač nepřeskočil vyvýšený okraj dna nábojnic, protože to by znamenalo velkou komplikaci a obrovské zdržení). Při této operaci směřuje hlaveň revolveru vzhůru, aby při vybíjení pomohla i gravitace. Jakmile nábojnice opustí válec, sklopí pravá ruka revolver hlavní dolů pod úhlem cca 45°. Současně jde levá ruka pro rychlonabíječ, zasune a vypustí náboje do komor (upustí rychlonabíječ na zem), zavře válec do rámu a spolu s pravou rukou vedou revolver k další střelbě. Při použití rychlonabíječe bohužel nejde skládat jednotlivé činnosti v čase, protože vyhození prázdných nábojnic z válce musí být energické, což by palec levé ruky zvládal poněkud nespolehlivě. Některá z nábojnic by mohla zůstat trčet ve válci a bylo by nutné ji odstranit ručně, což by bylo další značné zdržení.

Přestože přebíjení rychlonabíječem provádí jen jedna ruka a je tedy pomalejší, než přebití věnečkem, lze tento způsob přebití nadrilovat na překvapivou rychlost. Dobré je udržovat komory v čistotě a používat dobře vyprané až vyleštěné suché nábojnice.

Někteří střelci si nechávají předělávat klasické revolvery (např. SW 586/686) na věnečky a střílejí zkrácené revolverové náboje, ale podle mě je to prznění krásného klasického revolveru, který nakonec půjde i těžko prodat.